Portál FranchisingINFO a magazín Vlastní firma FRANCHISING zahájili na sociální síti LinkedIN diskusi na téma franchisingu. Připojte se ke skupině Franchising v ČR i vy. Diskutujte o všem, co Vás zajímá o podnikání pod cizí značkou. Podělte se o své zkušenosti v této oblasti, spojte se s lidmi, kteří mají o franchisingu a byznysu vůbec co říct. Skupina je určena zejména těm, kteří chtějí rozjet svůj byznys a rozhlíží se po možnostech, jak na to.

„Vzhledem k tomu, že franchising je v České republice stále více populární, myslíme si, že je třeba lidem uvažujícím o tomto způsobu podnikání zprostředkovat co nejvíce informací. Jedním ze způsobů, jak toho co nejlépe dosáhnout, je i diskuse, ve které si mohou zkušení franchisoři nebo franchisanti vyměnit zkušenosti s těmi, kdo o vlastním podnikání pod cizí značkou teprve uvažují,“ říká šéfredaktorka Magazínu Vlastní firma FRANCHISING Barbora Štanglová.

Provozovatelem portálu a vydavatelem magazínu je mezinárodní konzultační společnost PROFIT system franchise services, která nedávno vydala také již druhou ucelenou zprávu o českém franchisingu Franchising Report Česká republika 2011. Tu si lze nyní objednat online v sekci Vydavatelství.

PROFIT system® provozuje vedle českého portálu také portál v Polsku, na Ukrajině a v Maďarsku. V květnu se chystá spuštění portálu v Rumunsku.

Až 28 procent Čechů jezdí nakupovat do zahraničí. Podle průzkumu společnosti IBRS vyjíždějí Češi za hranice na nákupy průměrně třikrát za rok. Nejvíce z nich utratí do 5 tisíc korun (55 procent), 32 procent za zboží zaplatí maximálně 10 tisíc korun a 13 procent je ochotných ulehčit své peněžence až o několik desítek tisíc korun.

Skoro 80 procent českých spotřebitelů jezdí do ciziny pro oblečení, 60 procent z nich nakoupí potraviny a bezmála polovina se domů vrací s elektronikou. Přibývá také lidí, kteří si raději připlatí za luxus a chtějí výrobek, který se v Česku vůbec nesežene. Do zahraničí se vydávají lidé bydlící poblíž hranic, pro které má smysl jezdit za levnějším zbožím, a Češi, kteří jedou z větší dálky a nakupování spojí s výletem.

Zahraniční nákupy lákají o něco více muže (30 procent) než ženy (27 procent). Obecně také platí, že muži jsou ochotní za nákupy v zahraničí utrácet v cenovém rozmezí mezi 5 až 10 tisíci korunami (36 procent), stejnou částku ale utratí jen 27 procent žen. Doménou žen jsou především nákupy oděvů (80 procent) a potravin (63 procent). Oděvy lákají především ženy mladšího věku do 29 let (více než 80 procent).

Vítězové již 19. ročníku soutěže Manažer roku si ceny převezmou na pražském Žofíně. Soutěží se o tituly Manažer a Manažerka roku 2011, Manažer odvětví a také Mladý manažerský talent. Vyhlašovateli soutěže jsou Svaz průmyslu a dopravy ČR, Česká manažerská asociace a Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR.

Finalisté reprezentují společnosti, které v uplynulém roce dosáhly tržeb skoro 260 miliard korun. Manažeři, kteří se dostali až do finále, prošli několikastupňovým hodnocením, jehož součástí je například i manažerský audit prováděný přímo na pracovišti. „Chceme být respektovaná soutěž s kreditem a důvěrou. Jinak než přes jasně definovaná kriteria to nejde. Naše soutěž specifikuje vítězův podíl osobních i manažerských dovedností, jeho schopnost řídit a motivovat tým k cílům a výsledkům, to, zda určil správnou vizi i strategii firmy,“ vysvětluje Rastislav Lukovič z České manažerské asociace.

Za dobu existence soutěže do finále postoupilo celkem 1112 manažerských osobností, z čehož bylo 140 žen a 972 mužů. Slavnostní vyhlášení výsledků soutěže Manažer roku je tradičně součástí Dne úspěšných manažerů a firem. Vyhlášení výsledků soutěže bude poprvé ve své historii doplněno o intelektuální náboj v podobě konference s názvem Velká přeměna – Úspěšní manažeři uvažují jinak.

O lidech nad padesát let věku se tvrdí, že jsou rizikovou skupinou na trhu práce. Je pravdou, že obtížně hledají zaměstnání a firmy často podceňují jejich schopnosti. Přitom právě těmto lidem hraje současná situace do karet. Mají totiž velkou šanci uplatnit se v oborech, jako je strojírenství, elektrotechnika a zpracovatelský průmysl. Velice žádaní jsou například obráběči kovů, horizontáři nebo mistři-supervizoři.

Starší uchazeči o práci ve strojírenském segmentu a příbuzných odvětvích se navíc nemusí bát konkurence mladších ročníků, které nemají o technické obory velký zájem. Padesátníci mohou podpořit svoji pozici především silnou technickou erudicí a léty zkušeností, které nenahradí žádná škola. „Jejich velikou výhodu představuje rovněž loajalita k zaměstnavateli. Firmy tedy mohou na této generaci stavět své rozvojové plány v horizontu pěti až deseti let,“ říká Ondřej Hlaváček, ředitel poradenské společnosti Neumann & Partners.

V problematice zaměstnatelnosti padesátníků hrají důležitou roli i demografické faktory. Mladých lidí v celkové populaci neustále ubývá. V důsledku demografického vývoje se totiž nejpočetnější skupinou brzy stanou právě lidé ve věku od 50 do 64 let, jejichž zaměstnanost se nyní pohybuje jen kolem 47 %. Vyplývá to z údajů, které představili odborníci z Asociace institucí vzdělávání dospělých ČR a Masarykovy univerzity v Brně.

Tisícovky drobných českých investorů se nechávají ročně napálit od obchodníků s cennými papíry, kteří je lákají k nadměrnému obchodování s těmito listinami. Namísto zhodnocení svých peněz se lidé mnohdy dočkají ztráty celoživotních úspor, jiní přichází o statisícové částky. „Čím více transakcí investor provede, tím větší provize získá obchodník z realizované akce. Investor tak může utopit v poplatcích až třetinu svého vkladu, v některých případech dokonce téměř celou investici,“ varuje Pavel Kočalka, jednatel poradenské společnosti KLV Consulting.

Nejčastější příčinou finanční újmy investorů je nadměrné obchodování s cennými papíry, což je nezákonná praktika. Spočívá v tom, že obchodník nesmyslně nabádá nepoučeného investora k co nejčastějším transakcím. Z uskutečněných obchodů si pak bere provize.

I přesto, že nadměrné obchodování vysloveně zakazuje Česká národní banka i zákon, na českém kapitálovém trhu jde o běžnou praxi. Mnoho firem, které na tomto trhu nabízí své služby, spoléhá na neznalost drobných investorů jak po stránce odborné, tak po stránce právní. „Obchodníci s cennými papíry počítají s tím, že mnozí lidé často nemají o jejich nezákonných praktikách ani zdání a snadno naletí různým trikům a fíglům. Hřeší i na to, že investoři budou považovat svoji vzniklou finanční újmu za neřešitelnou nebo se s ní dokonce smíří. Anebo si zkrátka nechají namluvit, že jde o riziko podnikání, nikoli o zanedbání odborné péče a dobře promyšlený trik obchodníků,“ upozorňuje Kočalka.

První měsíc roku 2012 přinesl portálu FranchisingINFO.cz další rekordní čísla. Jeho lednová návštěvnost překročila 14.500, to je meziroční nárůst skoro o 20 procent. Zvýšil se také počet unikátních návštěvníků, který meziročně vzrostl o více než 17 procent na 10 tisíc uživatelů. Potvrzuje se tak trend z celého loňského roku.

Rekordní nárůst návštěvnosti zaznamenaly i portály poboček v Polsku Franchchising.pl a Franchising.ua na Ukrajině. Více než 110 tisíc unikátních návštěvníků zaznamenal polský a přes 22 tisíc ukrajinský portál. "Zvláště překvapivé údaje přišly z Ukrajiny. Úspěchu bylo dosaženo navzdory tomu, že v lednu Ukrajinci slaví pravoslavné Vánoce," uvedla ředitelka portálu FranchisingINFO.cz Lenka Nováková.

Skupinu těchto tří portálů navíc brzy rozšíří další člen. Na duben se totiž chystá rozjezd maďarské pobočky, která bude prostřednictvím obdobné webové stránky podporovat franchising i v této zemi.

Novela zákoníku práce, kterou v září schválili poslanci, platí od 1. ledna 2012 a přináší několik zásadních změn jak pro zaměstnance, tak pro firmy. Například na dohodu o provedení práce bude možné odpracovat u jednoho zaměstnavatele až 300 hodin za jeden kalendářní rok. Doposud to bylo jen 150 hodin ročně. „Za těchto podmínek bude pro firmy snadnější vytvořit pracovní místo. Upravený zákoník práce jim pomůže lépe vykrýt potřebu sezonních zaměstnanců, nabídka práce bude dlouhodobější. Tuto novinku ocení například stavební firmy, které v sezoně nemohou zaměstnat na dohodu kvůli nízkému počtu hodin dostatek pracovníků a přitom je potřebují,“ míní Mgr. Petr Husák, ředitel finančně poradenské společnosti DataLife.

Novela zákoníku práce se vyplatí i zájemcům o dlouhodobější brigády nebo lidem, kteří potřebují vedle hlavního pracovního poměru i druhé zaměstnání, například kvůli hypotéce. „Díky zdvojnásobenému časovému fondu si tak lidé mohou na dohodu o provedení práce vydělat legálně více peněz. Může to být do určité míry motivující alternativa pro občany pracující na černo, kterým za to navíc od nového roku hrozí až statisícová pokuta. Nelegálně odpracované roky jim mimo to budou chybět během přiznávání starobního a invalidního důchodu,“ upozorňuje Husák.

V některých ohledech je ale novela zákoníku práce přísnější k zaměstnancům. Pracovníci, kteří nebudou dodržovat v době prvních 21 kalendářních dnů pracovní neschopnosti léčebný režim, mohou přijít o místo. Dosud jim hrozila maximálně dvacetitisícová pokuta a neproplacená nemocenská. Vedle toho budou mít zaměstnavatelé volnější ruce k propouštění problematických zaměstnanců. „Firmy již nebudou muset tyto zaměstnance upozorňovat na odstranění pracovních nedostatků ani jim dávat čas na nápravu. Povinnost informovat je o možné výpovědi však zaměstnavatelům zůstane,“ dodává Husák.

Upravený zákoník práce přinese zásadní změny i v odstupném při výpovědi z organizačních důvodů. Nově se bude řídit počtem let odpracovaných u daného zaměstnavatele. Pracovník, který je zaměstnán méně než jeden rok, má nárok na odstupné ve výši jednoho průměrného měsíčního výdělku. Pokud byl v pracovním poměru alespoň rok a méně než dva roky, získá dvojnásobek. Jestliže byl pracovník zaměstnán alespoň dva roky, odejde s nejméně trojnásobkem průměrného měsíčního výdělku.

Praha 5.prosince 2011 - Poradenská firma PROFIT system ve své již 2. ucelené Zprávě o stavu franchisingu na českém trhu uvádí 18 nových franchisových značek. V příštím roce může jejich celkový počet přesáhnout 200.

Vývoj trhu

V současné době funguje na českém trhu už 168 franchisových značek, což je o 12 % více než loni, píše se ve druhé ucelené Zprávě o stavu franchisingu na českém trhu společnosti PROFIT system. Ještě výrazněji vzrostl počet franchisových poboček, a to z 3.476 na 4.366 - to je proti roku 2010 nárůst o 25,6 %. A podobný rozvoj franchisingu očekávají odborníci z PROFIT system i v příštím roce. V roce 2012 může počet franchisových sítí dosáhnout 200. „Podnikatelé stále častěji přemýšlí o podnikání založeném na známém a už prověřeném konceptu. Díky tomu se trh franchisingu rozvíjí několikrát rychleji než celé hospodářství České republiky,“ říká Marek Halfar, ředitel poradenské společnosti PROFIT system franchise services s.r.o.

Graf 1: Počet franchisových značek

*) Odhad pro rok 2012

Graf 2: Počet franchisových poboček

*) Odhad pro rok 2012

Dominuje sektor služeb

Na českém trhu, vzhledem k počtu franchisových značek, převažuje sektor služeb, jež tvoří 61 % trhu, zbylých 39 % spadá do obchodu. Poměr je prakticky neměnný od roku 2007. Největší vliv na to má již tradičně Gastronomie, tvořící 16 % podílu trhu franchisingu. Následují obory Oděvy a obuv (14 %), Realitní služby (12 %), Krása a fitness a Potraviny (po 8 %).

Tabulka 1: Franchising dle sektorů

Vzestup Krásy a fitness, propad Gastronomie

Zpráva PROFIT system potvrzuje, že největší nárůst počtu franchisových poboček byl v odvětví Krása a fitness, Oděvy a obuv a Potraviny. V těchto odvětvích překročil počet nových poboček 220. Důkazem vzestupu odvětví Krása a zdraví je 21 nově otevřených poboček společnosti Svět zdraví, 19 provozoven fitness studia EXPRESKA nebo 18 provozoven dietetické sítě NATURHOUSE. Rok 2011 naopak nebyl tak dobrý pro Gastronomii. Podle zprávy PROFIT system v roce 2011 klesl počet franchisových poboček o 159. Vliv na pokles měla především hospodářská recese – lidé se snaží více šetřit.

Převaha českých franchis

Na tuzemském trhu franchisingu dominují už české firmy. Podle údajů PROFIT system jich funguje 93, což je 55 % z celkového počtu všech franchisových společností. Z tohoto pohledu došlo k velké změně v porovnání s rokem 2010, ve kterém převažovali zahraniční franchisoři – ze 150 firem jich bylo 73 českých (49 %). „Český trh franchisingu vstupuje do nové fáze, ve které začínají převažovat tuzemské firmy. Je to známkou dozrávání sektoru franchisingu v naší zemi. Ve vyspělých zemích, ale například i v Polsku, je podíl domácích subjektů více než 70 %,“ dodává Halfar.

Expanze do zahraničí

Odborníci také upozorňují, že čím dál více českých společností se snaží se svými koncepty proniknout za hranice státu. Pobočky v zahraničí má 38 tuzemských společností, loni jich bylo 31. Mimo Česko vyrážejí především firmy z oborů Gastronomie, Kosmetika a zdraví a Oděvy a obuv. Nové zahraniční pobočky otevřely v minulém roce mimo jiné společnosti BON BON, The PUB a Manufaktura.

Co je franchising?

Franchising znamená udělení licence jednou osobou (franchisorem) druhé osobě (franchisantovi). Tato licence opravňuje franchisanta k provozování podniku pod značkou/logem franchisora a k používání celé licence, která zahrnuje všechny elementy nezbytné pro založení firmy novou osobou, a k podnikání při trvalé pomoci franchisora, kterou poskytuje podle dříve stanovených zásad.

Zpráva byla publikovaná v denících E15, Hospodářských novinách, Právu, na serverech MaM.cz, aktuálně.cz, finance.cz, financninoviny.cz, cianews.cz, ceskatelevize.cz nebo ve vysílání ČT24, které můžete shlédnout na www.ceskatelevize.cz/ct24/ekonomika. ]]> http://franchisinginfo.cz/1074/bohatsi-zapad-chudsi-vychod/ 2011-11-28T00:00:00+02:00

Nejvyšší kupní síla je tradičně v Praze. Ta převyšuje český průměr již o 32 %.

]]>

Nový Český rozvojový fond se má podle deníku E15 spustit už příští rok. Fond má být založen do dubna a do konce června chce ministerstvo získat souhlas centrální banky s jeho činností. Fond bude stoprocentně státní. Podmínkou ovšem je spolupráce se soukromými investory na konkrétních projektech. „Ti se budou muset na investici podílet minimálně třiceti procenty,“ řekl E15 ředitel příslušné sekce ministerstva průmyslu Petr Očko. Díky tomu by mělo být možné mobilizovat další stamiliony či miliardy korun z privátních zdrojů. Peníze by se měly státu i soukromým investorům vracet poté, co své podíly ve firmách časem odprodají.

O konkrétních investicích státního fondu přitom nebudou rozhodovat úředníci, jak se obávali čeští venture kapitalisté. Správcem fondu bude soukromá investiční společnost, kterou určí výběrové řízení. Vznik fondu schválí vláda zřejmě už dnes. Souhlas Poslanecké sněmovny v této fázi není nutný. „Je to pilotní varianta bez nutnosti legislativní změny,“ uvedl Očko.

Po Českém rozvojovém fondu, určeném pro firmy staré maximálně pět let, jenž bude investovat prvních 560 milionů korun, by měl později vzniknout druhý fond, který podpoří také expanzi starších českých firem na zahraniční trhy.

Maloobchod s elektronikou ve specializovaných prodejnách podle údajů Českého statistického úřadu v roce 2010 dále klesal (v běžných cenách -5,8% ve srovnání s rokem 2009). Tento vývoj se více či méně projevil i v tržbách největších obchodníků elektronikou na českém trhu (jak těch, kteří se specializují na maloobchodní prodej, tak těch, kteří velkoobchodně zásobují další maloobchodní odběratele či franchise síť).

INCOMA společně s časopisem Moderní obchod zveřejňuje každoročně přehled největších obchodníků, jak v rychloobrátkovém zboží, tak specialistů na jednotlivé kategorie. Šest největších obchodníků spotřební elektronikou dosáhlo v r.2010 podle předběžných výsledků úhrnných tržeb 29,2 mld. Kč (vč. DPH).

Na čele žebříčku specializovaných obchodníků elektronikou se objevují firmy, zaměřené zejména na velkoobchodní činnost, resp. zásobování franchise partnerů: firmy HP Tronic Zlín a Fast ČR.

Za těmito společnostmi následují řetězce, které se zaměřují na maloobchodní prodej. Firmou, které dosáhla (podle předběžných výsledků) na klesajícím trhu nejvyššího růstu tržeb je společnost ElectroWorld. Na tomto vývoji se pravděpodobně významně podílela rozsáhlá remodelace a modernizace prodejen ElectroWorld zahájená koncem roku 2009 (podle poslední studie ELEKTRO se v tomto období stal ElectroWorld nejnavštěvovanějším specializovaným řetězcem na trhu).

Zdroj: Incoma GfK

Dnem 15. 6. 2011 byl zahájen příjem žádostí o zvýhodněné záruky pro začínající podnikatele. Podnikatelé, kteří zaměstnávají méně než 10 zaměstnanců a jsou registrovaní k dani z příjmu v roce podání žádosti o podporu nebo v některém ze dvou předchozích let, mohou získat zvýhodněnou záruku k úvěru do výše až 3 mil. Kč.

Úvěr lze použít na pořízení investic či zásob. Záruka je poskytována zjednodušeným postupem pouze k úvěrům bank, které mají s Českomoravskou záruční a rozvojovou bankou uzavřenu smlouvu o podmínkách poskytování záruk zjednodušeným postupem.

Přehled spolupracujících bank, formulář žádosti o záruku a další informace jsou uvedeny na webu: http://www.cmzrb.cz.

Pro bližší informace se obraťte na redakci FranchisingINFO.cz.

Úspěch evropského hospodářství a strategie Evropa 2020 silně závisí na tom, zda malé a střední podniky dokáží využít svůj potenciál. V EU zaměstnává přibližně 23 milionů malých a středních podniků 67 % pracovních sil soukromého sektoru.

V letech 2008–2010 uskutečnila Komise spolu s členskými státy EU kroky stanovené v SBA s cílem zmírnit administrativní zátěž malých a středních podniků, usnadnit jim přístup k financím a podporovat je ve vstupu na nové trhy. Přestože většina iniciativ plánovaných v SBA již byla zahájena, z přezkumu jejich realizace vyplývá, že v rámci pomoci malým a středním podnikům je třeba udělat více.

Místopředseda a člen Evropské komise odpovědný za průmysl a podnikání, Antonio Tajani, k tomu uvedl: „Malé a střední podniky tvoří více než 99 % podniků v Evropě a zaměstnávají více než 90 milionů lidí. Jsou motorem našeho hospodářství a musí si proto zachovat svoji sílu, konkurenceschopnost a inovativnost. Aby byla iniciativa „Small Business Act“ uskutečněna naplno, musí členské státy jednat rychle.“

Iniciativy SBA od roku 2008

Iniciativa „Small Business Act“ je prvním uceleným rámcem opatření pro EU a její členské státy zaměřeným na malé a střední podniky. Od jejího přijetí v červnu 2008 došlo prostřednictvím opatření na posílení malých a středních podniků v řadě oblastí k významnému pokroku.

Ačkoli všechny členské státy uznávají význam rychlé implementace SBA, existují v přístupu a dosažených výsledcích mezi jednotlivými státy značné rozdíly. Současný přezkum ukazuje, že členské státy musí zvýšit své úsilí na podporu podnikání a malých a středních podniků, aby se v dnešním obtížném ekonomickém klimatu posílilo podnikání.

Nový impuls pro SBA

Komise je rozhodnuta i nadále považovat malé a střední podniky za prioritu. S cílem reflektovat nejnovější hospodářský vývoj, sladit priority SBA s prioritami strategie Evropa 2020 a nadále zlepšovat podnikatelské prostředí pro malé a střední podniky.

Zdroj: UEAPME, AMSP

]]> http://franchisinginfo.cz/870/az-7-dotacnich-programu/ 2011-04-20T00:00:00+02:00

Tolik jich letos otevře Ministerstvo průmyslu a obchodu z Operačního programu Podnikání a inovace.

]]>

Obecně se soudí, že ve srovnání se Spojenými státy chybí Evropanům podnikatelský duch. Jak opakovaně ukazují průzkumy, Američané se ve srovnání se svými evropskými protějšky nebojí tolik rizika. S rozjezdem nového podniku mohou Evropanům pomoci různé veřejné fondy – evropské i národní, ale zatímco jedni volají po dalším navyšování peněz a větší podpoře začínajícím podnikatelům, jiní by radši, aby jim spíše než podporu stát a EU vytvořily příznivější podmínky k podnikání.

Evropská unie v únoru 2009 zahájila první fázi pilotního programu Erasmus pro mladé podnikatele, z něhož začínající podnikatelé mohou získat peníze na cestu do zahraničí, kde mají po dobu maximálně šesti měsíců možnost sbírat nové zkušenosti v rámci 1 firmy.

Program vychází ze stejné myšlenky jako úspěšný evropský program studentských výměn. Začínající podnikatel (navzdory názvu programu nemusí jít nutně o podnikatele mladé věkem) může měsíčně z programu získat až 1.100 eur, které využije na pokrytí nákladů spojených s cestou a pobytem v cizí zemi. Po dobu své „stáže“ ve vybrané firmě se snaží získat zkušenosti od jejího majitele, které pak využije ve svém podniku.

Program je součástí tzv. Aktu pro malé a střední podniky – balíčku iniciativ, který Evropská unie přijala v roce 2008 s cílem podpořit rozvoj malého a středního podnikání. Původně roční program byl dvakrát prodloužen – poprvé v roce 2010 a znovu o rok později. Očekává se, že v únoru 2012 bude prodloužen o další rok. Do února 2011 svou stáž v některé z evropských firem ukončilo 322 začínajících podnikatelů a dalších 200 v zahraničí stále pobývá. Přestože mnozí zastánci programu označují dosavadní výsledky za úspěch, organizátorům se zatím příliš nedaří vzbudit zájem mezi firmami, které by byly ochotné poskytnout prostor začínajícímu podnikateli ze zahraničí.

Kdo se může přihlásit?

Do programu se mohou přihlásit lidé, kteří jsou pevně rozhodnuti založit si svůj vlastní podnik, případně majitelé firem, které vznikly před méně než třemi roky. Na druhé straně se mohou přihlásit podniky, které v budoucnu chtějí začínajícímu podnikateli nabídnout své zkušenosti a získat v něm na čas vysoce motivovaného zaměstnance. Kandidáti na podporu z EYE se do programu mohou přihlásit přes zprostředkovatele, jímž je zpravidla místní hospodářská komora nebo jiné podnikatelské sdružení, a tento zprostředkovatel se jim poté snaží najít vhodné místo v zahraničí.

Náklady na cestu, ubytování a živobytí účastník programu pokrývá ze stipendia, které může činit maximálně 1.100 eur (v Dánsku) a minimálně 560 eur (v Bulharsku).

Největší zájem je mezi začínajícími podnikateli o taková odvětví jako je reklama, média, informační technologie a vzdělávání. Většina účastníků vyjela do zahraničí na 2 - 3 měsíce. Nejčastěji projevovali zájem o stáž ve Velké Británii.

Zdroj: Euractiv, AMSP

V České republice působí již okolo 150 franchisových sítí. 2029 franchisantů vlastní licenci k 3470 franchisovým pobočkám. Počet českých franchisových systémů se tak téměř vyrovnal počtu zahraničních.

Zastoupení českých a zahraničních systémů

V roce 2010 došlo na českém trhu k zajímavému vývoji v původu sítí – počet domácích (73) se téměř vyrovnal počtu zahraničních (77), kdy procentuální rozdíl mezi oběma hodnotami je pouze minimální. Vzniká stále více nových českých franchisových systémů, které si budují své postavení na trhu. „Nyní je možné zhodnotit, že ani vstup ČR do EU v roce 2004 tento trend příliš neovlivnil, a do budoucna se dá očekávat pokračující nárůst českých franchisových systémů. Dokládá to dozrávání českého trhu, neboť na rozvinutých trzích například Velké Británie, Itálie či Polska mají převahu domácí systémy,” říká Marek Halfar, ředitel poradenské společnosti PROFIT system franchise services s.r.o.

Vývoj trhu

Zatímco v roce 2003 působilo na franchisovém trhu 90 společností, v roce 2007, v době nejvyššího ekonomického růstu, to už bylo 131 firem, jak uvedla Česká asociace franchisingu. V roce 2010 jejich počet dosáhl čísla 150. V porovnání s rokem 2007 se tak jedná o 15% nárůst nových franchisových systémů, viz graf č. 1:

Dalších nejméně 70 společností je aktuálně připravených podnikat na českém trhu jako franchisová síť a současně s tím aktivně hledají první investory.

V letošním roce, stejně jako v těch předchozích, můžeme pozorovat pokračující nárůst počtu franchisových systémů. V letech 2007 a 2009 činil průměrný roční přírůstek 13 nových sítí, zatímco v roce 2008 počet nových sítí stoupl o 16, což je vůbec nejvíce od roku 1990, kdy vstoupila na nedotčený český trh první franchisa. V roce 2010 vzniklo minimálně 14 nových sítí (např. Bjuicy, Brand New Products, UniCredit Bank, Expreska, Pharmaland, Marvel mobilní domy, Cyrrus, Jipka jazyková škola, NICOLE cosmetics a další), což svědčí o značné popularitě franchisingu jako způsobu rozvíjení obchodní sítě. Český franchisový trh je lépe organizovaný, působí na něm Česká asociace franchisingu a internetový portál www.franchisingINFO.cz, který měsíčně navštíví téměř 10 tisíc návštěvníků.

Počty vlastních poboček, franchisových poboček a franchisantů

V České republice působí již více než 3 470 franchisových poboček a 2029 franchisantů. Z celkového počtu 8 552 provozoven tvoří franchisové pobočky 40% a vlastní pobočky pak 60%. 100 % podíl franchisových poboček provozuje například řetězec potravin Brněnka, Fornetti nebo realitní síť RE/MAX. Tyto systémy mají všechny pobočky založené na principu franchisingu.

Mezi 5 největších společností s největším počtem franchisových poboček se řadí Teta drogerie (490), prodejny Hruška (300), Hudební škola Yamaha (242), maloobchodní síť Brněnka (225) a minipekárny Fornetti (190).

Společnosti s největším počtem franchisantů představují maloobchodní řetězce Hruška (300), Brněnka (190), minipekárny Fornetti (155), prodejny Flop (131) a realitní kancelář RE/MAX (109).

Franchising podle sektorů

Z celkového počtu systémů převládají služby (62 %) nad obchodem (38 %). Na trhu podniká 93 franchisových systémů ve službách a 57 v obchodě. „Vybudování obchodní sítě je podstatně jednodušší a rychlejší na rozdíl od služeb. Češi však podnikání ve službách zatím evidentně preferují. Například v Polsku, kde je trh franchisingu mnohem rozvinutější, převládá sektor obchodu (57 %) nad službami (43 %). Dá se tedy očekávat, že spolu s rozvojem trhu se podíl obchodu bude navyšovat,” uvádí regionální rozdíly Halfar.

Podnikání pod cizí značkou se vyznačuje velkou mírou jistoty, což podnikatelé v dnešní nejisté době na franchisingu tolik oceňují. Aktivní působení českých franchisových systémů a vzrůstající zájem o franchising současně ukazuje, že byl franchising, jako jedna z možných forem podnikání, trhem plně akceptován. Dá se předpokládat, že v České republice bude brzy působit více než 200 aktivních franchisových společností.

Tisková zpráva byla publikována v databázi ČTK, v Hospodářských novinách, Marketing&Média, EURO a na internetových serverech e15.cz a mam.ihned.cz.

Všechny zájemce o 1. Zprávu o franchisingu v ČR prosíme o vyplnění a odeslání níže uvedených údajů.

Hypermarkety tak opět potvrdily svou dominantní pozici na českém trhu (a to s 2% nárůstem preferencí). Už 43 % českých domácností v nich utrácí největší podíl svých výdajů za potraviny a drogerii. Diskonty si udržují druhou pozici, nejvíce v nich za potraviny utrácí 25 % českých domácností. Obliba supermarketů mírně poklesla, přednost při nákupu potravin jim dává 15 % českých domácností. Menší prodejny si udržely svou loňskou pozici, preferuje je stále 15% domácností.

Hypermarkety si lidé vybírají především kvůli širokému výběru zboží. Diskonty zase lákají kombinací celkově příznivých cen a přiměřené kvality. Pro supermarket se zákazníci rozhodují hlavně kvůli jeho snadné dostupnosti a také kvůli příjemnému a čistému prostředí. Malé prodejny jsou pro své zákazníky atraktivní díky snadné dostupnosti, příjemnému a ochotnému personálu a také kvůli snadné orientaci v prodejně.

V hypermarketech a v supermarketech nakupují nadprůměrně mladší zákazníci (do 40 let) s vyšším vzděláním. Diskontní prodejny a malé prodejny jsou zase oblíbené u starších zákazníků a u zákazníků s nižším vzděláním.

Celkově v loňském roce utrácely české domácnosti za potraviny nejvíce v prodejnách Kaufland, jako své hlavní nákupní místo potravin je uvedlo 19 % domácností. O druhé místo se dělí prodejny Albert s diskontem Penny Market (oba řetězce mají shodně preference 12 % domácností). TOP 5 řetězců ještě doplňují prodejny Tesco a Lidl (oba mají preference 10 % domácností).

Češi při nákupech potravin stále více rozlišují mezi jednotlivými řetězci. Řetězce se totiž začínají výrazně profilovat a dokáží - díky rozlišné kombinaci ceny, šíře nabídky a kvality zboží - přilákat zákazníky na různé kategorie zboží. Například v prodejnách řetězce Globus české domácnosti rádi nakupují maso, uzeniny a biopotraviny. Řetězce Kaufland i Lidl jsou zase úspěšné s nabídkou ovoce a zeleniny a krmiva pro domácí mazlíčky. V prodejnách Tesco lidé v rámci velkých nákupů rádi nakupují nealkoholické nápoje, v supermarketech Albertech v rámci častých návštěv zase pečivo a lahůdky. Billa je oblíbená při nákupu sýrů a ovoce a zeleniny, Penny Market zase při nákupu mléčných výrobků, kávy a čaje.

Nakupuje „jako obvykle“ a neřeší příliš ceny, nabídku ani značky. Naopak obávaných „vyzobávačů třešinek“, tj. lidí, kteří si přijdou jen pro zboží v akci a nekoupí nic jiného, je stejný počet, 21 %. Zajímavý je i vysoký počet lidí, které nákup prostě nebaví, chtějí jen rychle nakoupit a jsou tomu ochotni ledacos obětovat – přitom mají vysokou kupní sílu. Těch je mezi nakupujícími 13 %. Podle projektu SHOPPER TYPOLOGY 2010 se čeští zákazníci velice liší v tom, co od nákupu potravin očekávají a jak nakupují - podle toho se pak liší jejich vztah ke značkám, řetězcům, cenám. Diferenciace nákupního chování je jeden z nejvýraznějších trendů českého obchodu posledních let a rozdíly jsou v současnosti zásadní. Pro reklamu a marketing to znamená jediné: mířit na „průměrného zákazníka“ znamená mířit do prázdna.

Lidé jsou různí a chtějí různé věci – a to platí i při nákupu potravin a zboží denní potřeby. Obchodníci a výrobci ale nemohou vyjít vstříc každému individuálně, takže je třeba tuto rozmanitost zjednodušit. K tomu slouží typologie zákazníků, která zdůrazní, co je při nákupu hlavní – a takových věcí už není příliš. INCOMA Shopper Typology 2010 přináší přehledný obraz nákupního chování při nákupech potravin a zboží.

Podle způsobu nákupu a hlavních očekávání dělí nakupující do 5 hlavních typů:

Rozdíly se promítají do celého nákupního chování – například do toho, do jakých řetězců zákazníci chodí. Profil jednotlivých řetězců je velice výrazný – 2 hlavní typy zákazníků tvoří pravidelně přes 50% všech zákazníků řetězce. Velmi výrazné jsou tyto preference tam, kde je řetězec vnímaný jako silný v určité oblasti. Tak například do řetězce Interspar nebo Globus chodí převážně zákazníci KVALITNĚ PRO RODINU; do Kauflandu zase typ HODNĚ A VÝHODNĚ do řetězce Lidl zase LEVNĚ A BLÍZKO. Výrazný profil mají i prodejny spotřebních družstev (COOP), které navštěvují zákazníci vyžadující určitou stabilitu, tradiční značky a příjemnou obsluhu – typ ZE ZVYKU. Na tyto zákazníky cílí marketingové kroky a komunikace spotřebních družstev – a z výsledků Shopper Typology je vidět, že velmi úspěšně.

Odlišné nákupní postoje se promítají i do vztahu ke značkám. Nejde jen o to, že různí zákazníci preferují značky tradiční či moderní. Odlišná je i role značky v prodejně. Například pro typ RYCHLE! je rozhodující, aby byly oblíbené značky dobře viditelné a sloužily jako navigace při nákupu – rychlost a snadnost je tu podstatná. Pro KVALITNĚ PRO RODINU je určující velký výběr, značky hrají roli ukazatele kvality a pestrosti sortimentu. Naopak pro HODNĚ A VÝHODNĚ je zásadní vysoká hodnota za nízkou cenu a značkové zboží za akční či sníženou cenu je pro ně významnou motivací k nákupu.

Stát bude přímo nakupovat dobré nápady začínajících firem. Konkrétní plány na vznik nového fondu rizikového kapitálu chce Ministerstvo průmyslu a obchodu představit odborné veřejnosti na začátku příštího roku. Fond by měl začít s částkou zhruba 1,2 miliardy korun především ze zdrojů Evropské unie z Operačního programu Podnikání a inovace, do fondu ale přispěje i státní rozpočet a soukromí investoři.

"Stát bude prostřednictvím připravovaného fondu za předem jasně stanovených podmínek přímo nakupovat podíly v konkrétních inovativních projektech," upřesňuje ministr průmyslu a obchodu Martin Kocourek a dodává: "Po čase pak stát svůj podíl v novém podniku prodá a peníze se v ideálním případě i se ziskem vrátí zpět do fondu, kde pomůžou dalším začínajícím firmám. Hlavním cílem je překlenout mezeru mezi výbornými výsledky českého výzkumu a vývoje a mezi slabou schopností přesunout dobré nápady z výkresů na pulty obchodů."

"Fond poskytne startovní finance na vývoj a komerční uplatnění produktu, pro který teprve vzniká firma, která jej bude prodávat," popisuje principy nového fondu Petr Očko, ředitel sekce fondů EU Ministerstva průmyslu a obchodu, a dodává: "Takovýto seed fond v pojetí podporovaném Evropskou komisí představuje obvykle financování formou majetkového vstupu za předem jasně stanovených podmínek, a to zejména v oblasti strategického řízení, rozdělení zisku a následného odprodeje podílu."

Očko zároveň připomíná, že tento typ fondů už z principu počítá s tím, že určitý podíl podpořených firem na trhu neuspěje. Celkové riziko pro fond vedle pečlivého výběru nakupovaných firem snižuje to, že fond investuje pouze relativně malé částky, zato do většího počtu podniků. Evropská unie většinou podporu omezuje výší 1,5 milionu eur, tedy asi 37 miliony korun, na jednu firmu a rok.

Podobné fondy už fungují například ve Francii, v Itálii, na Kypru, v Litvě, v Lotyšku, ale třeba také na Slovensku a v Polsku a v Maďarsku. Podle ministra Kocourka je hlavním cílem pro založení fondu snaha ministerstva podnítit v České republice rozvoj ekonomiky založené na znalostech.

Sektor malého a středního podnikání je významnou hnací silou podnikatelské sféry, růstu, inovací i konkurenceschopnosti. Hraje významnou roli při tvorbě pracovních příležitostí a obecně je důležitým faktorem sociální stability a hospodářského rozvoje. Tato úloha ještě více vzrostla v době hospodářské krize. Malí a střední podnikatelé (MSP) byly v tomto období ekonomické recese na jednu stranu nejvíce postiženou skupinou podnikatelů. Na druhou stranu je toto období pro MSP příležitostí využít své nápady a nových příležitostí v hledání trhů a výrobního programu. Prostředí malých a středních podniků je vhodné pro inovace, na které se jim ale často nedostává zdrojů.

V České republice tvoří malé a střední podniky 99,83 % všech ekonomicky aktivních subjektů. MSP se podílejí 62,33 % na zaměstnanosti a 55,87 % na účetní přidané hodnotě v sektoru nefinanční sféry a domácností.

U malých a středních podniků stále přetrvávají potíže při získávání kapitálu, což je dáno mj. i omezenými možnostmi jejich zajištění. Omezené zdroje financování rovněž zmenšují možnosti přístupu MSP na nové trhy a zavádění nových technologií. Je proto třeba cílených iniciativ, které by ulehčily rozvoj hospodářské činnosti malých a středních podniků, přizpůsobily se jejich potřebám a přispěly tak k využití jejich potenciálu.

Členství České republiky v Evropské unii přineslo našim podnikatelům možnost čerpat finance ze strukturálních fondů. V programovacím období 2004 –2006 byl otevřen Operační program Průmysl a podnikání. Následně byl Evropskou komisí schválen Operační program Podnikání a inovace pro programovací období 2007 – 2013, který je hlavním pilířem přímé podpory malého a středního podnikání.

V souvislosti s hospodářskou krizí, která následně vyústila v ekonomickou recesi, byl v roce 2009 na základě Národního protikrizového plánu vyhlášen program Záruka za provozní úvěry financovaný z prostředků státního rozpočtu, který je realizován prostřednictvím Českomoravské záruční a rozvojové banky. Jeho cílem je zachování přístupu MSP k bankovním úvěrům. Koncem roku 2009 byl Program rozšířen o velkoobchod a maloobchod, cestovní ruch a vzdělávání. Ministerstvo průmyslu a obchodu, v reakci na hospodářskou krizi, zrychlilo čerpání finančních prostředků z Operačního programu podnikání a inovace a současně umožnilo podnikatelům získat podporu na základě tzv. Dočasného rámce.

Po roce 2013 již nebude možné bezmezně využívat prostředky z dotačních zdrojů. České instituce, podobně jako Evropská komise v Bruselu, totiž stále více sázejí na revolvingové financování, kdy se evropské peníze poskytnuté formou půjčky, záruky či kapitálového vstupu vracejí alespoň částečně nazpátek a otáčejí se dál.

Ministerstvo průmyslu a obchodu připravuje fond pro začínající podnikatele, kteří se chtějí specializovat na inovativní produkty. Stát bude s využitím evropských prostředků přímo investovat do podnikatelských projektů, pomůže v začátcích formou kapitálu, získá podíl ve firmě, který časem prodá. Za jakou cenu a kdy zatím není vyřešeno. Věřme, že vládní rozhodnutí nastaví průhledný systém financování, dostupné finanční zdroje pro všechny solidní podnikatelské záměry. Těch křišťálově čistých již bylo dost.

V České republice bylo k 31. 12. 2009 evidováno celkem 2 898 826 živnostenských oprávnění, což oproti roku 2008 představuje nárůst o 83 426 živnostenských oprávnění, tj. o 2,96 %. Živnostenské oprávnění získalo k 31. 12.2009 celkem 2 173 615 podnikatelů, z toho bylo 304 859 právnických osob a 1 868 756 fyzických osob. Oproti roku 2008 se celkový počet podnikatelů s živnostenským oprávněním zvýšil o 61.191, tj. o 2,9 %. Podobný trend ukazuje i rok letošní, statistické údaje jsou k dispozici pouze za rok minulý.

Příště přineseme informace o konkrétních finančních dotacích pro živnostníky, malé a střední firmy a franšízové partnery.