Novela zákoníku práce, kterou v září schválili poslanci, platí od 1. ledna 2012 a přináší několik zásadních změn jak pro zaměstnance, tak pro firmy. Například na dohodu o provedení práce bude možné odpracovat u jednoho zaměstnavatele až 300 hodin za jeden kalendářní rok. Doposud to bylo jen 150 hodin ročně. „Za těchto podmínek bude pro firmy snadnější vytvořit pracovní místo. Upravený zákoník práce jim pomůže lépe vykrýt potřebu sezonních zaměstnanců, nabídka práce bude dlouhodobější. Tuto novinku ocení například stavební firmy, které v sezoně nemohou zaměstnat na dohodu kvůli nízkému počtu hodin dostatek pracovníků a přitom je potřebují,“ míní Mgr. Petr Husák, ředitel finančně poradenské společnosti DataLife.

Novela zákoníku práce se vyplatí i zájemcům o dlouhodobější brigády nebo lidem, kteří potřebují vedle hlavního pracovního poměru i druhé zaměstnání, například kvůli hypotéce. „Díky zdvojnásobenému časovému fondu si tak lidé mohou na dohodu o provedení práce vydělat legálně více peněz. Může to být do určité míry motivující alternativa pro občany pracující na černo, kterým za to navíc od nového roku hrozí až statisícová pokuta. Nelegálně odpracované roky jim mimo to budou chybět během přiznávání starobního a invalidního důchodu,“ upozorňuje Husák.

V některých ohledech je ale novela zákoníku práce přísnější k zaměstnancům. Pracovníci, kteří nebudou dodržovat v době prvních 21 kalendářních dnů pracovní neschopnosti léčebný režim, mohou přijít o místo. Dosud jim hrozila maximálně dvacetitisícová pokuta a neproplacená nemocenská. Vedle toho budou mít zaměstnavatelé volnější ruce k propouštění problematických zaměstnanců. „Firmy již nebudou muset tyto zaměstnance upozorňovat na odstranění pracovních nedostatků ani jim dávat čas na nápravu. Povinnost informovat je o možné výpovědi však zaměstnavatelům zůstane,“ dodává Husák.

Upravený zákoník práce přinese zásadní změny i v odstupném při výpovědi z organizačních důvodů. Nově se bude řídit počtem let odpracovaných u daného zaměstnavatele. Pracovník, který je zaměstnán méně než jeden rok, má nárok na odstupné ve výši jednoho průměrného měsíčního výdělku. Pokud byl v pracovním poměru alespoň rok a méně než dva roky, získá dvojnásobek. Jestliže byl pracovník zaměstnán alespoň dva roky, odejde s nejméně trojnásobkem průměrného měsíčního výdělku.

Praha 5.prosince 2011 - Poradenská firma PROFIT system ve své již 2. ucelené Zprávě o stavu franchisingu na českém trhu uvádí 18 nových franchisových značek. V příštím roce může jejich celkový počet přesáhnout 200.

Vývoj trhu

V současné době funguje na českém trhu už 168 franchisových značek, což je o 12 % více než loni, píše se ve druhé ucelené Zprávě o stavu franchisingu na českém trhu společnosti PROFIT system. Ještě výrazněji vzrostl počet franchisových poboček, a to z 3.476 na 4.366 - to je proti roku 2010 nárůst o 25,6 %. A podobný rozvoj franchisingu očekávají odborníci z PROFIT system i v příštím roce. V roce 2012 může počet franchisových sítí dosáhnout 200. „Podnikatelé stále častěji přemýšlí o podnikání založeném na známém a už prověřeném konceptu. Díky tomu se trh franchisingu rozvíjí několikrát rychleji než celé hospodářství České republiky,“ říká Marek Halfar, ředitel poradenské společnosti PROFIT system franchise services s.r.o.

Graf 1: Počet franchisových značek

*) Odhad pro rok 2012

Graf 2: Počet franchisových poboček

*) Odhad pro rok 2012

Dominuje sektor služeb

Na českém trhu, vzhledem k počtu franchisových značek, převažuje sektor služeb, jež tvoří 61 % trhu, zbylých 39 % spadá do obchodu. Poměr je prakticky neměnný od roku 2007. Největší vliv na to má již tradičně Gastronomie, tvořící 16 % podílu trhu franchisingu. Následují obory Oděvy a obuv (14 %), Realitní služby (12 %), Krása a fitness a Potraviny (po 8 %).

Tabulka 1: Franchising dle sektorů

Vzestup Krásy a fitness, propad Gastronomie

Zpráva PROFIT system potvrzuje, že největší nárůst počtu franchisových poboček byl v odvětví Krása a fitness, Oděvy a obuv a Potraviny. V těchto odvětvích překročil počet nových poboček 220. Důkazem vzestupu odvětví Krása a zdraví je 21 nově otevřených poboček společnosti Svět zdraví, 19 provozoven fitness studia EXPRESKA nebo 18 provozoven dietetické sítě NATURHOUSE. Rok 2011 naopak nebyl tak dobrý pro Gastronomii. Podle zprávy PROFIT system v roce 2011 klesl počet franchisových poboček o 159. Vliv na pokles měla především hospodářská recese – lidé se snaží více šetřit.

Převaha českých franchis

Na tuzemském trhu franchisingu dominují už české firmy. Podle údajů PROFIT system jich funguje 93, což je 55 % z celkového počtu všech franchisových společností. Z tohoto pohledu došlo k velké změně v porovnání s rokem 2010, ve kterém převažovali zahraniční franchisoři – ze 150 firem jich bylo 73 českých (49 %). „Český trh franchisingu vstupuje do nové fáze, ve které začínají převažovat tuzemské firmy. Je to známkou dozrávání sektoru franchisingu v naší zemi. Ve vyspělých zemích, ale například i v Polsku, je podíl domácích subjektů více než 70 %,“ dodává Halfar.

Expanze do zahraničí

Odborníci také upozorňují, že čím dál více českých společností se snaží se svými koncepty proniknout za hranice státu. Pobočky v zahraničí má 38 tuzemských společností, loni jich bylo 31. Mimo Česko vyrážejí především firmy z oborů Gastronomie, Kosmetika a zdraví a Oděvy a obuv. Nové zahraniční pobočky otevřely v minulém roce mimo jiné společnosti BON BON, The PUB a Manufaktura.

Co je franchising?

Franchising znamená udělení licence jednou osobou (franchisorem) druhé osobě (franchisantovi). Tato licence opravňuje franchisanta k provozování podniku pod značkou/logem franchisora a k používání celé licence, která zahrnuje všechny elementy nezbytné pro založení firmy novou osobou, a k podnikání při trvalé pomoci franchisora, kterou poskytuje podle dříve stanovených zásad.

Zpráva byla publikovaná v denících E15, Hospodářských novinách, Právu, na serverech MaM.cz, aktuálně.cz, finance.cz, financninoviny.cz, cianews.cz, ceskatelevize.cz nebo ve vysílání ČT24, které můžete shlédnout na www.ceskatelevize.cz/ct24/ekonomika. ]]> http://franchisinginfo.cz/1074/bohatsi-zapad-chudsi-vychod/ 2011-11-28T00:00:00+01:00

Nejvyšší kupní síla je tradičně v Praze. Ta převyšuje český průměr již o 32 %.

]]>

Nový Český rozvojový fond se má podle deníku E15 spustit už příští rok. Fond má být založen do dubna a do konce června chce ministerstvo získat souhlas centrální banky s jeho činností. Fond bude stoprocentně státní. Podmínkou ovšem je spolupráce se soukromými investory na konkrétních projektech. „Ti se budou muset na investici podílet minimálně třiceti procenty,“ řekl E15 ředitel příslušné sekce ministerstva průmyslu Petr Očko. Díky tomu by mělo být možné mobilizovat další stamiliony či miliardy korun z privátních zdrojů. Peníze by se měly státu i soukromým investorům vracet poté, co své podíly ve firmách časem odprodají.

O konkrétních investicích státního fondu přitom nebudou rozhodovat úředníci, jak se obávali čeští venture kapitalisté. Správcem fondu bude soukromá investiční společnost, kterou určí výběrové řízení. Vznik fondu schválí vláda zřejmě už dnes. Souhlas Poslanecké sněmovny v této fázi není nutný. „Je to pilotní varianta bez nutnosti legislativní změny,“ uvedl Očko.

Po Českém rozvojovém fondu, určeném pro firmy staré maximálně pět let, jenž bude investovat prvních 560 milionů korun, by měl později vzniknout druhý fond, který podpoří také expanzi starších českých firem na zahraniční trhy.

Maloobchod s elektronikou ve specializovaných prodejnách podle údajů Českého statistického úřadu v roce 2010 dále klesal (v běžných cenách -5,8% ve srovnání s rokem 2009). Tento vývoj se více či méně projevil i v tržbách největších obchodníků elektronikou na českém trhu (jak těch, kteří se specializují na maloobchodní prodej, tak těch, kteří velkoobchodně zásobují další maloobchodní odběratele či franchise síť).

INCOMA společně s časopisem Moderní obchod zveřejňuje každoročně přehled největších obchodníků, jak v rychloobrátkovém zboží, tak specialistů na jednotlivé kategorie. Šest největších obchodníků spotřební elektronikou dosáhlo v r.2010 podle předběžných výsledků úhrnných tržeb 29,2 mld. Kč (vč. DPH).

Na čele žebříčku specializovaných obchodníků elektronikou se objevují firmy, zaměřené zejména na velkoobchodní činnost, resp. zásobování franchise partnerů: firmy HP Tronic Zlín a Fast ČR.

Za těmito společnostmi následují řetězce, které se zaměřují na maloobchodní prodej. Firmou, které dosáhla (podle předběžných výsledků) na klesajícím trhu nejvyššího růstu tržeb je společnost ElectroWorld. Na tomto vývoji se pravděpodobně významně podílela rozsáhlá remodelace a modernizace prodejen ElectroWorld zahájená koncem roku 2009 (podle poslední studie ELEKTRO se v tomto období stal ElectroWorld nejnavštěvovanějším specializovaným řetězcem na trhu).

Zdroj: Incoma GfK

Dnem 15. 6. 2011 byl zahájen příjem žádostí o zvýhodněné záruky pro začínající podnikatele. Podnikatelé, kteří zaměstnávají méně než 10 zaměstnanců a jsou registrovaní k dani z příjmu v roce podání žádosti o podporu nebo v některém ze dvou předchozích let, mohou získat zvýhodněnou záruku k úvěru do výše až 3 mil. Kč.

Úvěr lze použít na pořízení investic či zásob. Záruka je poskytována zjednodušeným postupem pouze k úvěrům bank, které mají s Českomoravskou záruční a rozvojovou bankou uzavřenu smlouvu o podmínkách poskytování záruk zjednodušeným postupem.

Přehled spolupracujících bank, formulář žádosti o záruku a další informace jsou uvedeny na webu: http://www.cmzrb.cz.

Pro bližší informace se obraťte na redakci FranchisingINFO.cz.

Úspěch evropského hospodářství a strategie Evropa 2020 silně závisí na tom, zda malé a střední podniky dokáží využít svůj potenciál. V EU zaměstnává přibližně 23 milionů malých a středních podniků 67 % pracovních sil soukromého sektoru.

V letech 2008–2010 uskutečnila Komise spolu s členskými státy EU kroky stanovené v SBA s cílem zmírnit administrativní zátěž malých a středních podniků, usnadnit jim přístup k financím a podporovat je ve vstupu na nové trhy. Přestože většina iniciativ plánovaných v SBA již byla zahájena, z přezkumu jejich realizace vyplývá, že v rámci pomoci malým a středním podnikům je třeba udělat více.

Místopředseda a člen Evropské komise odpovědný za průmysl a podnikání, Antonio Tajani, k tomu uvedl: „Malé a střední podniky tvoří více než 99 % podniků v Evropě a zaměstnávají více než 90 milionů lidí. Jsou motorem našeho hospodářství a musí si proto zachovat svoji sílu, konkurenceschopnost a inovativnost. Aby byla iniciativa „Small Business Act“ uskutečněna naplno, musí členské státy jednat rychle.“

Iniciativy SBA od roku 2008

Iniciativa „Small Business Act“ je prvním uceleným rámcem opatření pro EU a její členské státy zaměřeným na malé a střední podniky. Od jejího přijetí v červnu 2008 došlo prostřednictvím opatření na posílení malých a středních podniků v řadě oblastí k významnému pokroku.

Ačkoli všechny členské státy uznávají význam rychlé implementace SBA, existují v přístupu a dosažených výsledcích mezi jednotlivými státy značné rozdíly. Současný přezkum ukazuje, že členské státy musí zvýšit své úsilí na podporu podnikání a malých a středních podniků, aby se v dnešním obtížném ekonomickém klimatu posílilo podnikání.

Nový impuls pro SBA

Komise je rozhodnuta i nadále považovat malé a střední podniky za prioritu. S cílem reflektovat nejnovější hospodářský vývoj, sladit priority SBA s prioritami strategie Evropa 2020 a nadále zlepšovat podnikatelské prostředí pro malé a střední podniky.

Zdroj: UEAPME, AMSP

]]> http://franchisinginfo.cz/870/az-7-dotacnich-programu/ 2011-04-20T00:00:00+01:00

Tolik jich letos otevře Ministerstvo průmyslu a obchodu z Operačního programu Podnikání a inovace.

]]>

Obecně se soudí, že ve srovnání se Spojenými státy chybí Evropanům podnikatelský duch. Jak opakovaně ukazují průzkumy, Američané se ve srovnání se svými evropskými protějšky nebojí tolik rizika. S rozjezdem nového podniku mohou Evropanům pomoci různé veřejné fondy – evropské i národní, ale zatímco jedni volají po dalším navyšování peněz a větší podpoře začínajícím podnikatelům, jiní by radši, aby jim spíše než podporu stát a EU vytvořily příznivější podmínky k podnikání.

Evropská unie v únoru 2009 zahájila první fázi pilotního programu Erasmus pro mladé podnikatele, z něhož začínající podnikatelé mohou získat peníze na cestu do zahraničí, kde mají po dobu maximálně šesti měsíců možnost sbírat nové zkušenosti v rámci 1 firmy.

Program vychází ze stejné myšlenky jako úspěšný evropský program studentských výměn. Začínající podnikatel (navzdory názvu programu nemusí jít nutně o podnikatele mladé věkem) může měsíčně z programu získat až 1.100 eur, které využije na pokrytí nákladů spojených s cestou a pobytem v cizí zemi. Po dobu své „stáže“ ve vybrané firmě se snaží získat zkušenosti od jejího majitele, které pak využije ve svém podniku.

Program je součástí tzv. Aktu pro malé a střední podniky – balíčku iniciativ, který Evropská unie přijala v roce 2008 s cílem podpořit rozvoj malého a středního podnikání. Původně roční program byl dvakrát prodloužen – poprvé v roce 2010 a znovu o rok později. Očekává se, že v únoru 2012 bude prodloužen o další rok. Do února 2011 svou stáž v některé z evropských firem ukončilo 322 začínajících podnikatelů a dalších 200 v zahraničí stále pobývá. Přestože mnozí zastánci programu označují dosavadní výsledky za úspěch, organizátorům se zatím příliš nedaří vzbudit zájem mezi firmami, které by byly ochotné poskytnout prostor začínajícímu podnikateli ze zahraničí.

Kdo se může přihlásit?

Do programu se mohou přihlásit lidé, kteří jsou pevně rozhodnuti založit si svůj vlastní podnik, případně majitelé firem, které vznikly před méně než třemi roky. Na druhé straně se mohou přihlásit podniky, které v budoucnu chtějí začínajícímu podnikateli nabídnout své zkušenosti a získat v něm na čas vysoce motivovaného zaměstnance. Kandidáti na podporu z EYE se do programu mohou přihlásit přes zprostředkovatele, jímž je zpravidla místní hospodářská komora nebo jiné podnikatelské sdružení, a tento zprostředkovatel se jim poté snaží najít vhodné místo v zahraničí.

Náklady na cestu, ubytování a živobytí účastník programu pokrývá ze stipendia, které může činit maximálně 1.100 eur (v Dánsku) a minimálně 560 eur (v Bulharsku).

Největší zájem je mezi začínajícími podnikateli o taková odvětví jako je reklama, média, informační technologie a vzdělávání. Většina účastníků vyjela do zahraničí na 2 - 3 měsíce. Nejčastěji projevovali zájem o stáž ve Velké Británii.

Zdroj: Euractiv, AMSP

V České republice působí již okolo 150 franchisových sítí. 2029 franchisantů vlastní licenci k 3470 franchisovým pobočkám. Počet českých franchisových systémů se tak téměř vyrovnal počtu zahraničních.

Zastoupení českých a zahraničních systémů

V roce 2010 došlo na českém trhu k zajímavému vývoji v původu sítí – počet domácích (73) se téměř vyrovnal počtu zahraničních (77), kdy procentuální rozdíl mezi oběma hodnotami je pouze minimální. Vzniká stále více nových českých franchisových systémů, které si budují své postavení na trhu. „Nyní je možné zhodnotit, že ani vstup ČR do EU v roce 2004 tento trend příliš neovlivnil, a do budoucna se dá očekávat pokračující nárůst českých franchisových systémů. Dokládá to dozrávání českého trhu, neboť na rozvinutých trzích například Velké Británie, Itálie či Polska mají převahu domácí systémy,” říká Marek Halfar, ředitel poradenské společnosti PROFIT system franchise services s.r.o.

Vývoj trhu

Zatímco v roce 2003 působilo na franchisovém trhu 90 společností, v roce 2007, v době nejvyššího ekonomického růstu, to už bylo 131 firem, jak uvedla Česká asociace franchisingu. V roce 2010 jejich počet dosáhl čísla 150. V porovnání s rokem 2007 se tak jedná o 15% nárůst nových franchisových systémů, viz graf č. 1:

Dalších nejméně 70 společností je aktuálně připravených podnikat na českém trhu jako franchisová síť a současně s tím aktivně hledají první investory.

V letošním roce, stejně jako v těch předchozích, můžeme pozorovat pokračující nárůst počtu franchisových systémů. V letech 2007 a 2009 činil průměrný roční přírůstek 13 nových sítí, zatímco v roce 2008 počet nových sítí stoupl o 16, což je vůbec nejvíce od roku 1990, kdy vstoupila na nedotčený český trh první franchisa. V roce 2010 vzniklo minimálně 14 nových sítí (např. Bjuicy, Brand New Products, UniCredit Bank, Expreska, Pharmaland, Marvel mobilní domy, Cyrrus, Jipka jazyková škola, NICOLE cosmetics a další), což svědčí o značné popularitě franchisingu jako způsobu rozvíjení obchodní sítě. Český franchisový trh je lépe organizovaný, působí na něm Česká asociace franchisingu a internetový portál www.franchisingINFO.cz, který měsíčně navštíví téměř 10 tisíc návštěvníků.

Počty vlastních poboček, franchisových poboček a franchisantů

V České republice působí již více než 3 470 franchisových poboček a 2029 franchisantů. Z celkového počtu 8 552 provozoven tvoří franchisové pobočky 40% a vlastní pobočky pak 60%. 100 % podíl franchisových poboček provozuje například řetězec potravin Brněnka, Fornetti nebo realitní síť RE/MAX. Tyto systémy mají všechny pobočky založené na principu franchisingu.

Mezi 5 největších společností s největším počtem franchisových poboček se řadí Teta drogerie (490), prodejny Hruška (300), Hudební škola Yamaha (242), maloobchodní síť Brněnka (225) a minipekárny Fornetti (190).

Společnosti s největším počtem franchisantů představují maloobchodní řetězce Hruška (300), Brněnka (190), minipekárny Fornetti (155), prodejny Flop (131) a realitní kancelář RE/MAX (109).

Franchising podle sektorů

Z celkového počtu systémů převládají služby (62 %) nad obchodem (38 %). Na trhu podniká 93 franchisových systémů ve službách a 57 v obchodě. „Vybudování obchodní sítě je podstatně jednodušší a rychlejší na rozdíl od služeb. Češi však podnikání ve službách zatím evidentně preferují. Například v Polsku, kde je trh franchisingu mnohem rozvinutější, převládá sektor obchodu (57 %) nad službami (43 %). Dá se tedy očekávat, že spolu s rozvojem trhu se podíl obchodu bude navyšovat,” uvádí regionální rozdíly Halfar.

Podnikání pod cizí značkou se vyznačuje velkou mírou jistoty, což podnikatelé v dnešní nejisté době na franchisingu tolik oceňují. Aktivní působení českých franchisových systémů a vzrůstající zájem o franchising současně ukazuje, že byl franchising, jako jedna z možných forem podnikání, trhem plně akceptován. Dá se předpokládat, že v České republice bude brzy působit více než 200 aktivních franchisových společností.

Tisková zpráva byla publikována v databázi ČTK, v Hospodářských novinách, Marketing&Média, EURO a na internetových serverech e15.cz a mam.ihned.cz.

Všechny zájemce o 1. Zprávu o franchisingu v ČR prosíme o vyplnění a odeslání níže uvedených údajů.

Hypermarkety tak opět potvrdily svou dominantní pozici na českém trhu (a to s 2% nárůstem preferencí). Už 43 % českých domácností v nich utrácí největší podíl svých výdajů za potraviny a drogerii. Diskonty si udržují druhou pozici, nejvíce v nich za potraviny utrácí 25 % českých domácností. Obliba supermarketů mírně poklesla, přednost při nákupu potravin jim dává 15 % českých domácností. Menší prodejny si udržely svou loňskou pozici, preferuje je stále 15% domácností.

Hypermarkety si lidé vybírají především kvůli širokému výběru zboží. Diskonty zase lákají kombinací celkově příznivých cen a přiměřené kvality. Pro supermarket se zákazníci rozhodují hlavně kvůli jeho snadné dostupnosti a také kvůli příjemnému a čistému prostředí. Malé prodejny jsou pro své zákazníky atraktivní díky snadné dostupnosti, příjemnému a ochotnému personálu a také kvůli snadné orientaci v prodejně.

V hypermarketech a v supermarketech nakupují nadprůměrně mladší zákazníci (do 40 let) s vyšším vzděláním. Diskontní prodejny a malé prodejny jsou zase oblíbené u starších zákazníků a u zákazníků s nižším vzděláním.

Celkově v loňském roce utrácely české domácnosti za potraviny nejvíce v prodejnách Kaufland, jako své hlavní nákupní místo potravin je uvedlo 19 % domácností. O druhé místo se dělí prodejny Albert s diskontem Penny Market (oba řetězce mají shodně preference 12 % domácností). TOP 5 řetězců ještě doplňují prodejny Tesco a Lidl (oba mají preference 10 % domácností).

Češi při nákupech potravin stále více rozlišují mezi jednotlivými řetězci. Řetězce se totiž začínají výrazně profilovat a dokáží - díky rozlišné kombinaci ceny, šíře nabídky a kvality zboží - přilákat zákazníky na různé kategorie zboží. Například v prodejnách řetězce Globus české domácnosti rádi nakupují maso, uzeniny a biopotraviny. Řetězce Kaufland i Lidl jsou zase úspěšné s nabídkou ovoce a zeleniny a krmiva pro domácí mazlíčky. V prodejnách Tesco lidé v rámci velkých nákupů rádi nakupují nealkoholické nápoje, v supermarketech Albertech v rámci častých návštěv zase pečivo a lahůdky. Billa je oblíbená při nákupu sýrů a ovoce a zeleniny, Penny Market zase při nákupu mléčných výrobků, kávy a čaje.

Nakupuje „jako obvykle“ a neřeší příliš ceny, nabídku ani značky. Naopak obávaných „vyzobávačů třešinek“, tj. lidí, kteří si přijdou jen pro zboží v akci a nekoupí nic jiného, je stejný počet, 21 %. Zajímavý je i vysoký počet lidí, které nákup prostě nebaví, chtějí jen rychle nakoupit a jsou tomu ochotni ledacos obětovat – přitom mají vysokou kupní sílu. Těch je mezi nakupujícími 13 %. Podle projektu SHOPPER TYPOLOGY 2010 se čeští zákazníci velice liší v tom, co od nákupu potravin očekávají a jak nakupují - podle toho se pak liší jejich vztah ke značkám, řetězcům, cenám. Diferenciace nákupního chování je jeden z nejvýraznějších trendů českého obchodu posledních let a rozdíly jsou v současnosti zásadní. Pro reklamu a marketing to znamená jediné: mířit na „průměrného zákazníka“ znamená mířit do prázdna.

Lidé jsou různí a chtějí různé věci – a to platí i při nákupu potravin a zboží denní potřeby. Obchodníci a výrobci ale nemohou vyjít vstříc každému individuálně, takže je třeba tuto rozmanitost zjednodušit. K tomu slouží typologie zákazníků, která zdůrazní, co je při nákupu hlavní – a takových věcí už není příliš. INCOMA Shopper Typology 2010 přináší přehledný obraz nákupního chování při nákupech potravin a zboží.

Podle způsobu nákupu a hlavních očekávání dělí nakupující do 5 hlavních typů:

Rozdíly se promítají do celého nákupního chování – například do toho, do jakých řetězců zákazníci chodí. Profil jednotlivých řetězců je velice výrazný – 2 hlavní typy zákazníků tvoří pravidelně přes 50% všech zákazníků řetězce. Velmi výrazné jsou tyto preference tam, kde je řetězec vnímaný jako silný v určité oblasti. Tak například do řetězce Interspar nebo Globus chodí převážně zákazníci KVALITNĚ PRO RODINU; do Kauflandu zase typ HODNĚ A VÝHODNĚ do řetězce Lidl zase LEVNĚ A BLÍZKO. Výrazný profil mají i prodejny spotřebních družstev (COOP), které navštěvují zákazníci vyžadující určitou stabilitu, tradiční značky a příjemnou obsluhu – typ ZE ZVYKU. Na tyto zákazníky cílí marketingové kroky a komunikace spotřebních družstev – a z výsledků Shopper Typology je vidět, že velmi úspěšně.

Odlišné nákupní postoje se promítají i do vztahu ke značkám. Nejde jen o to, že různí zákazníci preferují značky tradiční či moderní. Odlišná je i role značky v prodejně. Například pro typ RYCHLE! je rozhodující, aby byly oblíbené značky dobře viditelné a sloužily jako navigace při nákupu – rychlost a snadnost je tu podstatná. Pro KVALITNĚ PRO RODINU je určující velký výběr, značky hrají roli ukazatele kvality a pestrosti sortimentu. Naopak pro HODNĚ A VÝHODNĚ je zásadní vysoká hodnota za nízkou cenu a značkové zboží za akční či sníženou cenu je pro ně významnou motivací k nákupu.

Stát bude přímo nakupovat dobré nápady začínajících firem. Konkrétní plány na vznik nového fondu rizikového kapitálu chce Ministerstvo průmyslu a obchodu představit odborné veřejnosti na začátku příštího roku. Fond by měl začít s částkou zhruba 1,2 miliardy korun především ze zdrojů Evropské unie z Operačního programu Podnikání a inovace, do fondu ale přispěje i státní rozpočet a soukromí investoři.

"Stát bude prostřednictvím připravovaného fondu za předem jasně stanovených podmínek přímo nakupovat podíly v konkrétních inovativních projektech," upřesňuje ministr průmyslu a obchodu Martin Kocourek a dodává: "Po čase pak stát svůj podíl v novém podniku prodá a peníze se v ideálním případě i se ziskem vrátí zpět do fondu, kde pomůžou dalším začínajícím firmám. Hlavním cílem je překlenout mezeru mezi výbornými výsledky českého výzkumu a vývoje a mezi slabou schopností přesunout dobré nápady z výkresů na pulty obchodů."

"Fond poskytne startovní finance na vývoj a komerční uplatnění produktu, pro který teprve vzniká firma, která jej bude prodávat," popisuje principy nového fondu Petr Očko, ředitel sekce fondů EU Ministerstva průmyslu a obchodu, a dodává: "Takovýto seed fond v pojetí podporovaném Evropskou komisí představuje obvykle financování formou majetkového vstupu za předem jasně stanovených podmínek, a to zejména v oblasti strategického řízení, rozdělení zisku a následného odprodeje podílu."

Očko zároveň připomíná, že tento typ fondů už z principu počítá s tím, že určitý podíl podpořených firem na trhu neuspěje. Celkové riziko pro fond vedle pečlivého výběru nakupovaných firem snižuje to, že fond investuje pouze relativně malé částky, zato do většího počtu podniků. Evropská unie většinou podporu omezuje výší 1,5 milionu eur, tedy asi 37 miliony korun, na jednu firmu a rok.

Podobné fondy už fungují například ve Francii, v Itálii, na Kypru, v Litvě, v Lotyšku, ale třeba také na Slovensku a v Polsku a v Maďarsku. Podle ministra Kocourka je hlavním cílem pro založení fondu snaha ministerstva podnítit v České republice rozvoj ekonomiky založené na znalostech.

Sektor malého a středního podnikání je významnou hnací silou podnikatelské sféry, růstu, inovací i konkurenceschopnosti. Hraje významnou roli při tvorbě pracovních příležitostí a obecně je důležitým faktorem sociální stability a hospodářského rozvoje. Tato úloha ještě více vzrostla v době hospodářské krize. Malí a střední podnikatelé (MSP) byly v tomto období ekonomické recese na jednu stranu nejvíce postiženou skupinou podnikatelů. Na druhou stranu je toto období pro MSP příležitostí využít své nápady a nových příležitostí v hledání trhů a výrobního programu. Prostředí malých a středních podniků je vhodné pro inovace, na které se jim ale často nedostává zdrojů.

V České republice tvoří malé a střední podniky 99,83 % všech ekonomicky aktivních subjektů. MSP se podílejí 62,33 % na zaměstnanosti a 55,87 % na účetní přidané hodnotě v sektoru nefinanční sféry a domácností.

U malých a středních podniků stále přetrvávají potíže při získávání kapitálu, což je dáno mj. i omezenými možnostmi jejich zajištění. Omezené zdroje financování rovněž zmenšují možnosti přístupu MSP na nové trhy a zavádění nových technologií. Je proto třeba cílených iniciativ, které by ulehčily rozvoj hospodářské činnosti malých a středních podniků, přizpůsobily se jejich potřebám a přispěly tak k využití jejich potenciálu.

Členství České republiky v Evropské unii přineslo našim podnikatelům možnost čerpat finance ze strukturálních fondů. V programovacím období 2004 –2006 byl otevřen Operační program Průmysl a podnikání. Následně byl Evropskou komisí schválen Operační program Podnikání a inovace pro programovací období 2007 – 2013, který je hlavním pilířem přímé podpory malého a středního podnikání.

V souvislosti s hospodářskou krizí, která následně vyústila v ekonomickou recesi, byl v roce 2009 na základě Národního protikrizového plánu vyhlášen program Záruka za provozní úvěry financovaný z prostředků státního rozpočtu, který je realizován prostřednictvím Českomoravské záruční a rozvojové banky. Jeho cílem je zachování přístupu MSP k bankovním úvěrům. Koncem roku 2009 byl Program rozšířen o velkoobchod a maloobchod, cestovní ruch a vzdělávání. Ministerstvo průmyslu a obchodu, v reakci na hospodářskou krizi, zrychlilo čerpání finančních prostředků z Operačního programu podnikání a inovace a současně umožnilo podnikatelům získat podporu na základě tzv. Dočasného rámce.

Po roce 2013 již nebude možné bezmezně využívat prostředky z dotačních zdrojů. České instituce, podobně jako Evropská komise v Bruselu, totiž stále více sázejí na revolvingové financování, kdy se evropské peníze poskytnuté formou půjčky, záruky či kapitálového vstupu vracejí alespoň částečně nazpátek a otáčejí se dál.

Ministerstvo průmyslu a obchodu připravuje fond pro začínající podnikatele, kteří se chtějí specializovat na inovativní produkty. Stát bude s využitím evropských prostředků přímo investovat do podnikatelských projektů, pomůže v začátcích formou kapitálu, získá podíl ve firmě, který časem prodá. Za jakou cenu a kdy zatím není vyřešeno. Věřme, že vládní rozhodnutí nastaví průhledný systém financování, dostupné finanční zdroje pro všechny solidní podnikatelské záměry. Těch křišťálově čistých již bylo dost.

V České republice bylo k 31. 12. 2009 evidováno celkem 2 898 826 živnostenských oprávnění, což oproti roku 2008 představuje nárůst o 83 426 živnostenských oprávnění, tj. o 2,96 %. Živnostenské oprávnění získalo k 31. 12.2009 celkem 2 173 615 podnikatelů, z toho bylo 304 859 právnických osob a 1 868 756 fyzických osob. Oproti roku 2008 se celkový počet podnikatelů s živnostenským oprávněním zvýšil o 61.191, tj. o 2,9 %. Podobný trend ukazuje i rok letošní, statistické údaje jsou k dispozici pouze za rok minulý.

Příště přineseme informace o konkrétních finančních dotacích pro živnostníky, malé a střední firmy a franšízové partnery.

Při rozhodování o umístění provozoven je důležitá kupní síla obyvatel. Z praxe vidíme rozvoj zajímavých franšízových systémů, které expadnují, v některých regionech se však neuplatní. Hlavní roli zde hraje nejen konkurence, ale také otázka kupní síly.

V období ekonomického zpomalení a existenčních problémů mnoha firem dochází ke zvyšování regionální diferenciace koupěschopnosti obyvatel a domácností v jednotlivých částech Česka. Zatímco obyvatel pražské metropole má průměrný disponibilní příjem více jak 220 tisíc Kč ročně, obyvatel okresu Bruntál má k dispozici v průměru méně než 144 tisíc Kč.

V porovnání s loňskými výsledky studie můžeme sledovat mírné zvyšování regionálních rozdílů v úrovni kupní síly. Praha posílila svůj „náskok“, na druhou stranu hospodářsky slabší regiony navýšily svůj propad oproti průměrným hodnotám. Samozřejmě daní za nadstandardní příjmy jsou i vyšší životní náklady v bohatších územích.

Vyšší výdaje si mohou dovolit zejména obyvatelé velkých sídel – především krajských měst. Průměrný obyvatel města nad 50 tisíc obyvatel může vydat přibližně o 13 % prostředků více než obyvatel obce pod 5 tisíc obyvatel. I mezi velikostně obdobnými sídly jsou však značné rozdíly vyplývající zejména z polohy v hospodářsky úspěšném nebo naopak ekonomicky slabším regionu. Zatímco průměrná domácnost v téměř stotisícovém Ústí nad Labem má disponibilní příjem necelých 350 tisíc Kč ročně, tak českobudějovická domácnost má k dispozici bezmála 414 tisíc Kč. Mezi menšími sídly jsou však rozdíly ještě extrémnější. Kupříkladu průměrný obyvatel u Prahy ležících Průhonic má k dispozici až o 40%! více prostředků než obyvatel podobně velké příhraniční Raspenavy.

Česká metropole a její okolí představují oblasti, jejichž úroveň kupní síly v přepočtu na 1 obyvatele je výrazně nad průměrem celé České republiky. Na druhé straně obyvatelé především v Moravskoslezském či Ústeckém kraji musí vystačit s daleko úspornějšími osobními a rodinnými rozpočty. V některých obcích - především v periferních oblastech ČR - se úroveň kupní síly pohybuje dokonce pouze kolem 70% českého průměru.

Kromě okresů přiléhajících k Praze převyšují výrazně průměrnou hranici kupní síly okresy Mladá Boleslav, Plzeň-město či Brno-město. Na opačné straně žebříčku figurují „chudší“ okresy Bruntál, Karviná, Frýdek Místek či Znojmo.

Praha republikový průměr převyšuje více než o 31 %, vysokými hodnotami indexu kupní síly se mohou pochlubit i např. i města Říčany, Čelákovice či Mladá Boleslav. Naopak nejnižší průměrné příjmy mezi městy nad 10 tisíc obyvatel dosáhly Karviná, Orlová, Studénka, Krupka či Bohumín. V praxi tyto rozdíly znamenají, že kupříkladu obyvatel Říčan disponuje na jeden rok průměrnou částkou 7 799 EURO, zatímco obyvatel Karviné pouze 5 338 EURO. Alespoň částečnou útěchou pro obyvatele sídel s nižší kupní silou může být, že život v „bohatších“ městech s sebou zpravidla nese i vyšší životní náklady.

Výše uvedené příklady jsou součástí rozsáhlého výzkumu kupní síly, v jehož rámci je stejnou metodikou sledována koupěschopnost ve 41 evropských zemích. Z tohoto srovnání vyplývá, že Česká republika se nachází výrazně pod celoevropským průměrem. Průměrný Čech má přibližně o 42 % nižší koupěschopnost v porovnání s průměrnými evropskými hodnotami. Příznivěji vychází nicméně Česko ze srovnání s dalšími zeměmi středoevropského prostoru (Slovensko, Polsko, Maďarsko), kde je koupěschopnost obyvatelstva a domácností ještě nižší než v Česku.

Ministerstva hodlají propustit 6 000 zaměstnanců, kteří se budou muset o sebe nějak postarat. Řada z nich skončí soukromé sféře, jiní začnou vlastní podnikání. Průzkumy ve Francii ukazují, že 70% všech franšízantů začínajících vlastní podnikání pod cizí značkou jsou bývalí zaměstnanci, kteří si pořizují provozovny z odstupného.

Jak to bude u nás, ukáže čas. Franchising jako podnikání se zárukou, vyzkoušené s jasným konceptem a marketingem na svoji slávu v České republice teprve čeká, i když již nyní je známé, že je zde přes 200 franšízových příležitosti.

V Čechách letos přibude rekordně malá plocha nových obchodů. Bude to pouhých 117 tisíc m2. Z velkých projektů se otevře pouze Galerie Harfa v Praze, uvedlo aktualne.cz.

Přesto se, podle průzkumu realitní poradenské společnosti DTZ, obchodníkům navrací důvěra v český trh. Proto do Česka míří nové značky, jako je například španělský módní dům Desigual, německý výrobce módy Ulla Popken nebo italská módní společnost Carpisa.

Nové prodejny začínají otevírat i zavedené značky

V České republice také stále hledá franšízové či masterfranšízové partnery několik franšízových konceptů - například italská móda Persona, outlet Brand New Products, kosmetika Nicole, The Cheesecake shop a další. „Obrací se na nás další obchodní koncepty ze zahraničí. Dle všeho se obchodníkům pomalu vrací důvěra v český trh, jakkoliv jsou velice obezřetní při výběru místa pronájmu," shrnuje Lenka Dvořáková z DTZ.

Také řada již zastoupených značek opět letos obnovila expanzi. Například jde o Lindex, New Yorker, Takko Fashion, Gant, KIK, Deichmann, CCC, Cocodrillo, Naturhouse, dm drogerie, Rossmann, KIKA, IKEA, Sconto, Siko Koupelny, Komfort, Palace Cinemas, Baumax, Bauhaus, Expert Electro, Tesco, Kaufland, Žabka.

Franchising je příležitost pro schopné a spolehlivé zaměstnance, ze kterých se mohou stát spokojení majitelé vlastních provozoven. Nejaktuálnější informace o franchisingu najdete denně na Franchisinginfo.cz

Spolehnout se sám na sebe a od státu nic neočekávat jsme ve volebních programech nenašli, ale zvolili si. Když vyhodnotíme stávající situaci kolem zaměstnanosti, zjistíme, že přesně tak to je.

Podniky chtějí v posledním čtvrtletí více propouštět, než nabírat nové zaměstnance. Propouštění očekávají zaměstnavatelé ve čtyřech z deseti sledovaných odvětví.

Podle průzkumu Manpower mezi 753 českými firmami přijímání nových lidí plánuje 6% podniků. Naproti tomu se snížením počtu zaměstnanců počítá 8% firem. Celkem 84% společností počet pracujících ponechá beze změny. V předchozím čtvrtletí podniky očekávali mírný nárůst náboru zaměstnanců. Ten se zřejmě konat nebude.

Státní zaměstnanci, kteří mají nárok na tzv. výslužné dali výpovědi radši sami, aby o tuto výhodu nepřišli. Snižování mezd i stavu zaměstnanců se časem projeví ve všech oblastech. Vláda není jednotná ani v názoru na Zákoník práce, odboráři jdou do stávky, jednat bude tripartita...

V zahraničí propuštění státní zaměstnanci (zejména) ve Francii použili svoje odstupné na pořízení franšízy, která je bude živit po zbytek života nebo jen následujících několik let. Jak to nakonec dopadne u nás se teprve uvidí, nové zprávy o franchisingu přinášíme denně, do Katalogu franšíz přibývají nové příležitosti.

Základní myšlenkou franšízingu je jednou vymyslet a stokrát prodat. I v době ekonomicky nepříliš příznivé, opakování úspěšného podnikatelského nápadu na více místech pod stejnou značkou přináší úspěch.

Rizika podnikání malých podnikatelů se snižují především tím, že využívají už mnohokrát ověřeny a vyzkoušený recept na podnikání, který je obvykle stále vylepšován.

Snížení rizika přináší nejrůznější podpora franšízora, který jako starší a zkušenější partner svého mladšího a slabšího vede úskalími podnikání. Přesně nastavený systém a procesy šetří pracovní sílu i finanční prostředky. Vlastní podnikání metodou pokus – omyl stojí obvykle mnoho peněz, při franšízingu nehrozí.

Výnosnost je vyšší díky marketingově silné značce, která zvyšuje prodej a využití společných nákupů za celou síť ke snížení provozních nákladů.

Uvádí se, že franšízing snižuje rizikovost podnikání až o 80%. Franšízant dostává nejen značku, ale i přístup k podnikatelskému know-how, včetně školení a manuálů, přístup k informačnímu systému, který obvykle usnadní evidenci obchodů, nabídku nebo řízení provozovny. Franšízant si nemusí na startu vše zařizovat sám, pomáhá mu rozjezdový tým.

Franchising ale není plošný lék na krizi. Rozhodně ne pro všechny obory ani teritoria. Platí zde víc než kde jinde: Mysli globálně, ale jednej lokálně. Záleží na tom, jak silná je značka franšízy, do jaké míry dokáže zlepšit podnikání svých partnerů, jak se hodí do dané lokality.

Novinky v oblasti franchisingu a praktické informace o fungování franchisingu v praxi představí Česká asociace franchisingu 13. října 2010 v Kongresovém centru u Hájků. Přihlásit se můžete zde.

Odpovědi na otázky „Co to je franchising? Kolik stojí? Jak si vybrat podnikatelský záměr?“ a další důležité informace naleznete v sekci ABC franchisingu na našem portálu FranchisingINFO.cz. ]]> http://franchisinginfo.cz/616/vydelek-ohrozen-sousedni-rekonstrukci/ 2010-07-28T00:00:00+01:00

Má možnost někoho žádat o odškodnění? Koho a jak? Odpovídá Mgr. Šimona Mašková, AK Mašek advokáti, specialistka na právo nemovitostí.

]]>

Původní otázky směřovaly k tomu, jestli platit OSA (Ochranný svaz autorský) i Intergram (zastupuje výkonné umělce) a zjistili jsme, že je nutné platit 3 organizace. Tou třetí je OAZA, zastupující zvukaře. Z praxe máme zjištěno, že většina provozoven platí OSA, některé i Intergram, namátkou jsme zatelefonovali do několika provozoven a zjistili, že o OAZA nikdy neslyšeli.

Jak to má být, jsme se zeptali JUDr. Petra Maška AK Mašek advokáti, který nám upřesnil:
Pokud máte na provozovně umístěn TV/rozhlasový přijímač, jste dle ustanovení § 23 tzv. provozovatelem TV/rozhlasového vysílání, neboť prostřednictvím TV/rozhlasového přijímače sdělujete autorská díla (a jiné předměty autorskoprávní ochrany) veřejnosti tj. svým zákazníkům. Za takové užití děl jste povinen platit odměny oprávněným kolektivním správcům, kteří autory a jiné nositele práv zastupují.

K výběru těchto odměn jsou oprávněni kolektivní správci, kteří získali příslušné oprávnění ze strany Ministerstva kultury. V tomto případě se jedná o:

DILIA, zastupující autory děl literárních, dramatických, hudebně dramatických, choreografických a pantomimických, dále autory scénické hudby zvlášť vytvořené pro užití v díle dramatickém, choreografickém a pantomimickém a dále dabingové režiséry.

OSA, zastupující autory hudebních děl s textem nebo bez textu, tj. hudební skladatele a textaře.

INTERGRAM, zastupující výkonné umělce a výrobce zvukových a zvukově obrazových záznamů.

OOA-S, zastupující autory výtvarných děl. Tento kolektivní správce odměny nevybírá v případě provozování rozhlasového vysílání.

OAZA, zastupující zvukaře – autory, tj. mistry zvuku.

Vzhledem k tomu, že kolektivní správci jsou oprávněni pověřit výkonem kolektivní správy jiného kolektivního správce, vybírají v současné době tyto odměny tři kolektivní správci: INTERGRAM, OSA (byla pověřena kolektivním správcem DILIA a OOA-S) a OAZA.

Kde se vzala OAZA a proč ji platit?
Ochranná asociace zvukařů - autorů (dále jen OAZA) je oprávněným kolektivním správcem na území České republiky. K výkonu kolektivní správy majetkových práv zvukařů - autorů je oprávněna na základě rozhodnutí Ministerstva kultury ze dne 15. 11. 2006 (právní moci nabylo dne 20. 11. 2006). V souladu s výše uvedeným oprávněním OAZA vykonává také kolektivní správu práva na provozování rozhlasového a televizního vysílání (§ 23 autorského zákona) a na provozování děl ze záznamu (§ 20 autorského zákona).

Stejně jako ostatní kolektivní správci je také OAZA povinna při uzavírání hromadných smluv s uživateli děl, a tedy i při stanovení výše požadovaných odměn, přihlédnout ke všem skutečnostem, které jsou stanoveny v § 100 odst. 6 a 7, a uzavírat smlouvy za přiměřených a rovných podmínek.

Nemůže se stát, že provozovatel bude platit třem subjektům a najde se další, který bude chtít poplatky za to, že v hotelových pokojích nebo restauraci visí obrazy nebo fotografie?
Autorská práva se platit musí, výběr poplatků spravuje OAZA, takže další platby by neměli nastat. V naší zemi není velká tradice ctít autorská práva, úniky plateb autorům jsou poměrně velké, ochranné organizace jsou placeny z výběrů poplatku, kontroly budou častější. I proto, že musíme dodržovat evropské dohody. Platit zbytečné pokuty, byť z nevědomosti se nevyplácí.

Společnost ADT Security Services včera (6.4.2010) v Londýně představila štítek Sensormatic Ultra Tag, vůbec první štítek,který lze bezpečně upnout bez nutnosti přišpendlení a chránit tak majitele obchodů před krádežemi. Tento štítek pomůže prodejcům chránit celou řadu různého zboží, včetně džín, koženého oblečení, obuvi a kabelek, na které se běžné ochranné štítky s připínacím mechanismem těžko upevňují.

Nové štítky tak nejen pomohou obchodníkům chránit své zboží a snížit ztráty v důsledku krádeží, ale současně také přinesou výhody pro zákazníky, protože obchodníci budou moci v obchodech bez obav vystavovat zboží, které dříve vystavovat nemohli, protože na ně nebylo možné upevnit bezpečnostní štítky.

Štítky Sensormatic Ultra Tag jsou vybaveny kovovou pružinovou sponou. Díky tomu je lze snadno upevnit na libovolný materiál, aniž by došlo k jeho propíchnutí. Štítek navíc dobře drží tak, aby jej nebylo možné ze zboží neoprávněně sejmout bez jeho poškození. Díky tomu, že jsou štítky Sensormatic Ultra Tag vyrobeny z jednoho kusu, je také mnohem snazší jejich instalace a demontáž u pokladen.

Obchodníci potřebují řešení, které splní všechny jejich požadavky na ochranu koženého či luxusního zboží. John Smith, viceprezident divize maloobchodního prodeje společnosti Tyco pro Evropu, Afriku a Střední východ, řekl: "Na některé zboží může být upevnění bezpečnostních štítků velmi obtížné. Bezpečnostní štítek bez nutnosti připínání představuje pro obchodníky skvělý způsob pro snížení ztrát z krádeží a současně jim umožňuje vystavovat zboží ve stejném rozsahu jako při použití stávajících štítků. Čím více možností dáme našim obchodníkům, tím účinněji budou schopni chránit své zboží, snížit ztráty a současně lépe sloužit svým zákazníkům."

Mezi výhody štítků Sensormatic Ultra Tag patří: Štítek má nastavitelné kovové, pružinové upínání, které umožňuje jeho snadné připnutí na obuv, kabelky, oděvy, sportovní zboží a ostatní zboží, na které se štítky obtížně upevňují. Díky tomu, že je celý štítek vyroben z jednoho dílu, lze jej snadno a rychle umístit na zboží a uvolnit jej tak rychleji k nákupu. Navíc je celý štítek velmi malý a štíhlý, takže neruší celkový vzhled a dojem produktu, na kterém se nachází. Kromě toho vyniká tento štítek bezpečným a pevným upínacím mechanismem, takže je velmi obtížné ho neautorizovaně sejmout bez poškození zboží.

U pokladny v obchodě je velmi snadné štítek Sensormatic Ultra Tag sejmout, díky speciálnímu zařízení, které je stejně jako všechny ostatní produkty řady Ultra Tag kompatibilní nejen s verzí s pružinovým upínáním, ale také s verzí s magnetickým upínáním. Toto zařízení lze snadno instalovat do všech obchodů, které již používají bezpečnostní štítky Ultra Tag.